Etiketa a komunikace jsou dvě oblasti společenských projevů, které mají rozhodující vliv na mezilidské vztahy, a proto jsem se rozhodl jim věnovat i své webové stránky. Komunikace je bytostným projevem člověka, všechny jeho vztahy s okolním světem se uskutečňují komunikací – verbální i neverbální. Člověk je tvor společenský, zoon politikon, jak řekl Aristoteles, a proto komunikace a etiketa rozhodují o jeho zařazení do prostředí, ve kterém se pohybuje. Zajímám se především o komunikaci mediální a manažerskou a o etiketu, společenské chování. Na následujících stránkách najdete informace o mých přednáškách a seminářích, o knihách, které jsem napsal nebo vydal, rozhovory a články pro různá média, odkazy na televizní seriál Etiketa, databázi fotografií, nabídky seminářů komunikační agentury FreeCom Group, kterou spoluvlastním, odkazy na projekty, které podporuji, fórum dotazů a blog, ve kterém občas reaguji na aktuální události, které mě zaujaly.
NOVÝ PRESTIŽNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
MASTER OF BUSINESS ETIQUETTE
Master of Business Etiquette MBE představuje nový profesní vzdělávací program zaměřený na prohloubení znalostí v oboru etikety, především business etikety. Rozvíjí manažerské dovednosti v praktických business situacích. Tento vzdělávací dvoudenní program je určen všem, kteří usilují o využití znalostí ve své profesní praxi; tedy manažerům, členům top managementu, podnikatelům, realitním makléřům, obchodním zástupcům, zaměstnancům státní správy a samosprávy, politikům všech úrovní či představitelům neziskových organizací.
Program MBE je věnován především těm, kdo mají v úmyslu držet krok s nejnovějšími trendy moderního managementu a chtějí mít náskok před ostatními. Podle Jiřího Gutha-Jarkovského je „slušnost člověku vrozená, ale zdvořilosti se musíme učit“. Bezchybnost našeho společenského vystupování je nejlepší reprezentací naší firmy nebo úřadu, vytváří lepší podmínky pro úspěšná jednání a vzbuzuje důvěru obchodních partnerů. Zběhlost v pravidlech společenského chování není archaismus doby Gutha-Jarkovského, je to každodenní praktická potřeba v profesním, společenském i osobním životě.
Program bude probíhat v Praze a v Brně, podrobnosti zveřejníme, jakmile budou akce připraveny.
Podrobná informace:MBE Praha MBE Brno
AUTOGRAMIÁDY LADISLAVA ŠPAČKA
***
STOLOVÁNÍ S LADISLAVEM ŠPAČKEM neboli ETIKETA U STOLU
Asistované večeře spojené s praktickým nácvikem stolování pod vedením odborníka na etiketu Ladislava Špačka.
Součástí večeře bude prodej poslední knihy Ladislava Špačka Business etiketa a komunikace spojený s autogramiádou. K dispozici budou i další knihy, které vydal Ladislav Špaček: knihy.
Číši držíme takto
Jak jíme neloupané krevety?
Termíny:
28. března 2014
28. května 2014
Místo konání: Restaurace CODA, hotel Aria, Tržiště 9, Praha 1-Malá Strana, www.aria.cz, www.codarestaurant.cz
Dress code: Tmavý oblek, krátké šaty
Cena: 4 500 Kč
Přihlášky: info@ladislavspacek.cz
Více informací:
Aria večeře 28. března
Aria večeře 28. května
Programy Etiketa u stolu pořádáme i v brněnské restauraci Borgo Agnese. Jakmile bude znám termín příštího setkání, najdete ho zde.
Etiketa u stolu, galavečeře s výukou stolování, se konala v Liberci, v hotelu Clarion Zlatý lev, ve čtvrtek 6. února. Jakmile bude znám termín příští Etikety u stolu v Liberci, zveřejníme ho zde.
Etiketa u stolu bude i součástí programu Táborského festivalu vína
22. března 2014 v 18 hodin ve Střelnici v Táboře – Galavečeře s etiketou.
Více informací: Galavečeře s etiketou
***
***
NOVÁ KNIHA LADISLAVA ŠPAČKA BUSINESS ETIKETA A KOMUNIKACE
K dostání na e-shopu, v knihkupectvích a na akcích autora. Hromadné objednávky pro firmy, úřady a školy na kontakt@ladislavspacek.cz
Jak být úspěšným manažerem, politikem, realitním makléřem, finančním poradcem, úředníkem veřejné správy.
Tato příručka je určena manažerům v byznysu, úředníkům veřejné správy, politikům na všech úrovních, specializovaným reprezentantům firem, například realitním makléřům, finančním zprostředkovatelům, obchodním a finančním poradcům, reprezentantům farmaceutických společností, obchodníkům, podnikatelům všech stupňů. Najdete v ní všechno, co by manažer jakékoli společnosti nebo úřadu měl ovládat: etiketu, komunikaci, prezentaci, rétoriku, komunikaci s médii – tedy v souhrnu umění, jak dosáhnout profesního úspěchu.
***
KDO JE NEJVÝZNAMNĚJŠÍ?
Podle protokolárního řazení je z trojice na snímku (důstojník Hradní stráže je jen čestný doprovod) nejvýznamnější paní Ivana Zemanová, jde uprostřed. Druhá v pořadí je slečna Kateřina Zemanová, jde po pravici. Nejméně významný je prezident republiky, jde na společensky a protokolárně nejnižší pozici, vlevo… (foto z inaugurace prezidenta).
MŮŽE CHODIT PREZIDENT OBLEČEN, JAK CHCE?
Prezident samozřejmě může trávit volný čas, jak chce, ale i v soukromí by měl dbát na důstojnost svého úřadu. Prezident je totiž prezidentem čtyřiadvacet hodin denně, i když jde do lesa na houby nebo si vyrazí na gumáku na rybník. Reprezentuje totiž úřad hlavy státu, tedy ten nejvyšší v zemi, a tomu by mělo odpovídat i jeho chování a oblečení. Tento úbor je i pro volný čas hlavy státu poněkud bizarní, uznejte sami. Takovou fotku s francouzským nebo italským prezidentem nenajdete.
Kapitola z knihy Deset let s Václavem Havlem:
Šortky? Nikdy!
Václav Havel byl pedant i v oblékání, zvláště dbal na košile a kravaty. Vybrat pro něho košili bylo pravé umění, to zvládal snad jen Antonín Maněna, šéf Hradní policie, letitý kamarád. Košile se nesměla na prsou krabatit a vytvářet varhánky, límec musel po zapnutí posledního knoflíčku sedět tak, aby neškrtil ani nebyl volný, knoflíček nesměl vykukovat nad kravatovým uzlem. Prezident měl impozantní sbírku kravat a každý den měl na sobě jinou. Byl na kravaty žárlivý jako ženy na své šaty. Když jsme v červnu 1997 odlétali na setkání středoevropských prezidentů, na tiskové konferenci před odletem si všiml jeden z novinářů, že máme s prezidentem stejnou kravatu, modře a červeně pruhovanou. Prezident si moji kravatu prohlédl, a když zjistil, že jsou opravdu stejné, naznačil mi, abych si vzal jinou. Stávali jsme velmi často vedle sebe a bylo opravdu směšné, abychom měli oba stejnou kravatu. Měl jsem ovšem všechny své kravaty zabalené v kufru v zavazadlovém prostoru letadla, a tak mi nezbylo než si kravatu vyměnit s jedním méně nápadným členem doprovodu.
Prezident měl pořád nutkání se oblékat méně formálně, kdykoliv měl k tomu příležitost. Zpočátku dokonce zavedl středu jako tzv. svetrový den, měli jsme všichni přijít v košili nebo bundě, sportovním oblečení, bez kravaty. Ten den nebyly žádné oficiality, jen vnitřní porady a běžné úřadování. Podařilo se nám to asi dvakrát, potřetí se dopoledne rozpoutala jakási vládní krize, premiér se ohlásil na Hradě a už jsme se řítili domů pro obleky a kravaty. Neformální oblečení jsem mu přál, viděl jsem, jak vždy pookřeje, když může vyrazit v tričku nebo bundě. Při návštěvě Brazílie jsem ho ovšem musel přibrzdit. Byli jsme v Manaus na břehu Amazonky, téměř na rovníku, venku vražedné vedro a nesnesitelná vlhkost vzduchu. Měli jsme navštívit indiánský kmen Waimiri Atroari hluboko v pralese. Ráno jsem čekal na prezidenta před jeho pokojem, abych ho seznámil s posledními událostmi doma a ve světě, a ze dveří vyšel prezident v košili s krátkým rukávem a v šortkách, kraťasech, pravda, s delším rukávem, ke kolenům, ale přece jen v šortkách. Tázavě se na mne podíval, já jsem zavrtěl hlavou a kategoricky jsem prohlásil: „Ne, šortky nikdy, ani v tomhle vedru.“ Prezident se snažil klást odpor, ale zůstal jsem neoblomný: „Jste hlava státu. Takhle vás v televizi ještě nikdo neviděl a není důvod, proč by měl.“ Nazlobeně se otočil a odešel se převléct. Když pak v indiánské vesnici viděl pobíhat nahé domorodce, vyčítavě se na mně podíval. Gestem jsem mu naznačil: „Ano, vidím, ale tohle nejsou prezidenti.“